Látky
B a v l n ě n á p l á t n a
B í l é p l á t n o a b a t i s t
Batist je tradiční bavlněná tkanina a „český batistový kapesníček“ byl odpradávna ve světě pojem. Ten náš je z Podkrkonoší a tady se také ze 100% organické česané nebo mykané bavlny tká a upravuje již od roku 1949.
Textilní výroba v Krkonoších a jejich podhůří má bohatou tradici od roku 1545. Předláci a tkalci prodávali své zboží norimberským, později anglickým a holandským velkoobchodníkům, kteří českým plátnem zásobovali nejen Evropu, ale i daleké zámoří. V 18.století představoval obchod s přízí a látkami třetinu vývozu království! Díky Frantičku Lotrinskému a Marii Terezii! Naše hořická tkalcovna navazuje na tradici z roku 1912 a její látky můžeme obdivovat dodnes (opět) díky vývozu do Indie a Afriky a košilovinám pro italský trh. Její název pochází z řeckého města na pobřeží Egejského moře, které se proslavilo výrobou oděvů a obchodem.
Další bílá plátna a košiloviny pocházejí z královedvorské tkalcovny a úpravny založené v roce 1928 jako bělící a úpravárenská továrna bavlněných látek. Za socialistické éry se tu především tisklo a dnes v rukou švýcarského majitele zde vše klape jako švýcarské hodinky a my se můžeme spolehnout na nejvyšší kvalitu. Se specializovaným týmem zde tisky pečlivě vzorujeme a ve skutečně vysoké kvalitě necháváme kilometry našich látek potisknout.
Barevná a černá plátna
Černé plátno barvíme v prvorepublikové úpravně a barvírně Gerl v Jizerských horách, kterou obnovila praneteř zakladatele a jejího přístupu k malým zákazníkům si opravdu vážíme.
Je to nádherná stavba z časů, kdy se pokroku a moderním výrobě stavěly chrámy a paláce jako novému božstvu… tady u řeky Jizery nás vítá již zašlá sláva, ale přesto je to skvost. Spustlý palác v rozlehlém anglickém parku se skleníkem a nádhernými růžemi, cihlový komín a duch dávných časů a pracovitosti tajemně svítí z prosklené věže jak říkají místní zejméne za zimních rán, kdy je ještě kraj zahalený tmou.
Barevná bavlněná plátna, která probleskují naší černo-bílou klasikou pocházejí z tkalcovny v Českém ráji z deadstockových zásob a vzorků pro trh s košilovinami.
B a v l n ě n ý b r o k á t
V Čechách vyrobený africký brokát je “unikátní žakárský výrobek založený na extremně hustě dostavené bavlněné tkanině z nejjemnějších přízí z egyptských bavln.”
Tuto broumovskou tkalcovnu z roku 1856 s textilní tradicí sahající až do 13.století také živil a po revoluci zachránil zahraniční trh, tentokrát „černý kontinent“. Africký brokát v bílém provedení, který si vzorují až v cílových zemích západní Afriky, brokáty jednobarevné i tady v Čechách vzorované slouží pro slavnostní agbády a civilnější kaftany s bohatým zdobením a výšivkami. Je téměř k nevíře, že tato produkce plná pestrých barev, exotických motivů a fantazie nemá ve světě konkurenci a je opravdu vyrobena “českými ručičkami“.
H e d v á b í
Přírodní hedvábí pochází z Číny a historie výroby sahá do 3. tisíciletí př. n. l. Podle legendy se objev hedvábného vlákna datuje do roku 2640 př. n. l. Jistý Chuang-Ti požádal svou ženu, aby odhalila, kdo škodí jeho krásným morušovníkům. Ve stromech našla bílé housenky, které vytvářely lesklé zámotky. Kokon jednoho dne náhodou upustila do horké vody a zjistila, že se z něj lze vytáhnout jemné vlákno a navinout ho na cívku. A tak přišla na technologii výroby hedvábí, která zůstala po více než 2000 let čínským tajemstvím pod trestem smrti. Do Evropy podle pověsti dva mniši přivezli pár bource a od 7.století se hedvábnictví dařilo v Byzanci. Díky obchodu s Araby se konečně technologie výroby dostala na jih Evropy a rozmach nastal až díky křižáckým výpravám a vypleněním Konstantinopole, kdy Benátčané získali celý chov bource morušového a hedvábnou evropskou velmocí se stala Itálie. Hedvábí se získává ze zámotků, kokonů larev motýla bource morušového uměle pro tyto účely chovaného. Usušený a posléze v horké vodě měkčený kokon bource morušového obsahuje „nekonečné“ vlákno dlouhé až 1km! Hedvábí lze získávat i z jiných larev motýlů žijících volně v přírodě (divoké, plané hedvábí – tussah, muga, eri – mírumilovné hedvábí z vylíhlých larev), ovšem vlákna jsou krátká a plátno je tužší a matnější.
M A N Š E S T R & K O R D
Úchvatný a již vzácný bavlněný manšestr (neboli útkový samet, ženevský kord, corduroy). Proč tolik vzácný? Protože je to poslední 100% lokálně vyrobený manšestr z „Malého Manchesteru“ ve Šluknovském výběžku zpracovaný od bavlněného chomáčku v přádelnách, tkaný ve vazbě s dvojitým útkem, prořezaný kotoučovými noži, následně pařený, stavěný, počesaný a postřihávaný až do typického plastického žebrování. Luxusní, hebký stříhaný samet se utvářel od začátku až do konce tady ve Varnsdorfu – byla tu přádelna, tkalcovna, barvírna, tiskárna vzorů, vlastní železniční stanice … A tak všechny kousky z manšestru a kordu mají kořeny již v roce 1777, kdy vládla Marie Terezie a za ta století učarovala nejen anglickým měšťanům v Manchesteru, kde stříhaný samet vymysleli, ale přes lidové a dělnické období se stal symbolem rebelů a umělců a v 70.letech, módní ikonou a po letech socialistického útlaku opět září všemi milován!
